Velká Lhota -
dřevěný toleranční kostel

 

Obec Velká Lhota patří k nejvýše položeným místům západní části vsetínských vrchů, nachází se asi devět kilometrů od města Valašské Meziříčí. Nejzajímavější památkou v obci je dřevěný toleranční kostelík, jehož historie souvisí s tzv. tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Tento dokument ukončil dlouholeté pronásledování protestantů a nekatolíkům se díky němu vrátila náboženská svoboda. Rok po zveřejnění tolerančního patentu se v tehdejší Hrubé Lhotě ustanovil evangelický sbor. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později byl ze silných klád postaven dřevěný kostel. K církevním obřadům začal sloužit v roce 1783.

Kostel už zvenku působí dojmem tradiční valašské dřevěnice, je prostý, nevytápěný, bez věže. Podle tolerančního patentu totiž evangelické kostely musely být nenápadné, nesměly na sebe upozorňovat věžemi, zvony nebo jinými běžnými prvky sakrální architektury.  Musely stát na odlehlých místech a vchody bylo nutné situovat tak, aby nesměřovaly ke středu obcí.

Celá stavba je kryta šindelem. Původně v kostelíku byla hliněná podlaha a věřící seděli na trámech, které byly umístěné podél obvodových zdí. Později si jednotlivé rodiny vytesaly dřevěné lavice a ty si velikostí přizpůsobily podle svých potřeb. Každá řada lavic je tedy trochu jiná. Ženy původně seděly dole a muži nahoře ve vyvýšené části kostela. Interiér nebyl nikdy nijak osvětlen a tak je tomu i dnes. Lavice, stěny a pavlače jsou natřeny bílou barvou, aby se alespoň tímto způsobem prostor prosvětlil.

K prosté výzdobě kostela patří tři citáty z Bible, umístěné po stranách kazatelny a na stropě. Nepřehlédnutelná je barevná dřevěná kazatelna a vyřezávaný, rovněž výrazně barevně pojatý, Stůl Páně.

Víte, že:

  • Objekt je chráněn státní památkovou péčí, a to jako jediný dřevěný kostelík s původními základními rysy tolerančních kostelů. Představuje nejen národní kulturní památku, ale světovou raritu, protože všechny podobné stavby byly zbourány.
  • Dosud se zde konají pravidelné nedělní bohoslužby a další běžné církevní obřady.
  • V letech 1875-1895 tady působil autor Broučků Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary. Jeho jméno nese i naučná stezka zbudovaná v posledních letech.

Odkazy

turistická místa v okolí

otevírací doba

}

květen, červen, září:
sobota, a státní svátky 10-12 a 13-17 hodin, neděle 13-17 hodin
červenec a srpen:
pondělí až sobota 10-12 a 13-17 hodin, neděle 13-17 hodin
v době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.

lokace a GPS

plánované akce v okolí místa

Nebyla nalezena žádná událost.